Je to rakovina, která se týká výlučně žen a patří k jedněm z nejzákeřnějších onkologických onemocnění s nepříznivou prognózou. Karcinom vaječníků zpočátku bývá nenápadný a naneštěstí platí, že jej lze jen problematicky odhalit ve včasných stádiích.
„Většina případů rakoviny vaječníků ve všech zemích světa je diagnostikována v pokročilých stádiích, ve 3. a 4. stádiu, kdy šance na úplné vyléčení není reálná,“ konstatuje profesor Miloš Mlynček, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Nitra.
Jeden z předních slovenských odborníků na onkogynekologii tvrdí, že stále chybí optimální screeningová metoda, která by odhalila toto onemocnění v počátečním a asymptomatickém stadiu, a to i přes vědecko-výzkumné úsilí.
„Takové efektivní screeningové metody existují například při záchytu prekanceróz na děložním čípku, například ve formě cytologie a HPV testování,“ porovnává lékař.
Ročně se na Slovensku diagnostikuje přibližně 600 nových případů rakoviny vaječníků, podle Miloše Mlynčeka jej nejčastěji zjistí ženám ve věku od 60 do 65 let.
Údaje Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny z roku 2012 uvádějí rakovinu vaječníků jako šestou nejčastější rakovinu u slovenských žen.
Její příčiny se různí, na jedné straně může hrát roli životní styl, na druhé straně genetické faktory. Lékař hovoří o těžklé „multifaktoriální genezi“ a také, že samotná podstata vzniku onemocnění je neznámá.
„U přibližně deset procent pacientek jsou příčinou mutace genů BRCA 1 a 2, neboli genetická příčina. Nositelky mutací BRCA genů mají zvýšené riziko vzniku rakoviny prsu, vaječníků a tlustého střeva. Jedna z možností managementu u těchto žen je po porodech po 35. roce života preventivní odstranění prsů, vaječníků a vejcovodů,“ přibližuje řešení Mlýnek.
Podle amerického Výzkumného fondu pro rakovinu vaječníků výzkumy naznačují souvislost s vyšším rizikem rakoviny vaječníků a ovulací, respektive menstruačním cyklem.
Žena má vyšší riziko tohoto onemocnění, pokud začala menstruovat ještě před dvanáctým rokem života, nemá děti nebo měla první dítě po třicítce, nikdy nebrala hormonální antikoncepci, podstoupila hormonální terapii menopauzy nebo je neplodná.
Mohou se objevit bolesti v podbřiší, zácpa, tlak v břišní dutině, časté nucení na močení, vaginální krvácení, nevolnost, nadýmání, nechutenství, později výrazné zvětšení objemu břicha.
Aby ženy ochránily své zdraví, často poslouchají od odborníků o tom, jak důležitou roli hrají preventivní prohlídky. U většiny onemocnění tato rada platí, ale když jde o rakovinu vaječníků, ani prevence nemusí ženu ochránit.
Podle onkogynekologa však preventivní prohlídka, jejíž součástí je i sonografické vyšetření vaječníků, může zjistit patologické útvary v jejich místě.
„Pro upřesnění chorobného nálezu na vaječnících se využívá počítačová tomografie a vyšetření nádorových markerů. Zdůrazňuji však, že nejde o screeningové vyšetřovací metody, ale diagnostické, které přispějí k odhalení již přítomného zhoubného nádoru,“ říká Miloš Mlynček.
Příznaky rakoviny vaječníků jsou nejasné
Špatnou zprávou také zůstává, že neexistuje žádný stoprocentní příznak rakoviny vaječníků. „Je to proto, že i jiná zhoubná onemocnění vycházející z orgánů v dutině břišní mohou mít velmi podobné doprovodné symptomy,“ vysvětluje lékař.
„Kardinální chorobný příznak pokročilé rakoviny vaječníků je zvětšování břicha. Příčinou je růst nádoru a přítomnost volné tekutiny (ascitu) v břišní dutině. Pokud jsou přítomny zažívací potíže, obvykle toto onemocnění postihuje už i tenké a tlusté střevo,“ objasňuje.
V takových případech se může stát, že si žena mýlí své symptomy s jinými onemocněními.
Britská média například nedávno na základě informací neziskových organizací upozornila, že mnohé pacientky příznaky rakoviny vaječníků připisovaly trávicím obtížím. Na dlouhodobě nafouknuté břicho si například naordinovali dietu a začali jíst probiotické jogurty namísto toho, aby navštívili lékaře.
Výzkumy na tamním obyvatelstvu ukázaly, že pouze jedna z pěti žen ví, že nafouklé břicho může být varovným příznakem rakoviny vaječníků.
Jak probíhá vyšetření a co říkají prognózy
Ve chvíli, kdy už má žena podezření na nádorové onemocnění, následuje řada vyšetření.
Onkogynekolog Miloš Mlynek popisuje, jak probíhá: „Po základním gynekologickém vyšetření se sonografií přes břišní stěnu a pochvu následuje zpřesnění nálezu pomocí počítačové tomografie, případně nukleární magnetické rezonance. Pomocnými vyšetřovacími metodami jsou nádorové markery z periferní krve.“
Pokud jsou závěry pozitivní, patologické, lékař rozhodne o dalším postupně. Pacientky se musí podrobit operaci v onkogynekologickém centru, která je základem léčby a následně po ní přichází na řadu chemoterapie.
„Další alternativou je odběr vzorku, tedy biopsie nádorových ložisek, a pak začíná léčba chemoterapií,“ říká Mlýnek.
Operace a chemoterapie jsou účinné v prvním a druhém stadiu onemocnění a je při nich možné vyléčení. Většina případů se však do rukou lékařům dostane až v pokročilých stádiích.
„I přes pokroky v léčbě se osud pacientek s pokročilým onemocněním za posledních 15 let výrazně nezlepšil,“ konstatuje lékař.