Přírodní oázy uprostřed pulzujících ulic

Newyorský Central Park či londýnský Hyde Park představují pravděpodobně dvě nejznámější synonyma pro městské parky na světě. Zajímavé a pozoruhodné oázy klidu však lze nalézt iv mnoha dalších lokalitách.

Ideální únik pro lidi z pověstných „betonových džunglí“, kterými jsou v současnosti mnohá města planety, představují právě parky. Ty místního člověka totiž dokážou alespoň částečně přenést do jiného prostředí a obklopit ho zelení, aniž by musel za relaxem či odpočinkem cestovat daleko do přírody.

Které parky světa vytvářejí pro místní i turisty místa k úniku z hektické reality všedních dnů, přičemž na sebe poutají pozornost i za hranicemi země, ve které se nacházejí?

Park Güell (Barcelona, ​​Španělsko)
Nacházející se na svahu hory Turó del Carmel s výhledem na moře se nad Barcelonou vyjímá téměř 18hektarový park, který lze označit za hotové umělecké dílo. A právem, protože ho do nejmenších detailů navrhl známý katalánský architekt Antoni Gaudí.

Výstavba projektu na objednávku Eusebia Güella trvala do roku 1900 do roku 1914, přičemž její výsledek měl původně představovat jakési zahradní město. Od tohoto projektu sice nakonec vzešlo, ale i tak na místě vznikla úžasná díla vyznačující se svojí architektonickou jedinečností a barevností.

V celém parku jsou výrazné zejména mozaiky z glazovaných keramických střepů nebo skla, přítomnost sloupů (včetně takzvané Síně sto sloupů), specificky navržené domky nebo prostorná terasa, na které se táhne přes 100metrová zvlněná lavička.

Původně soukromý projekt odkoupilo ve 20. letech minulého století město a od roku 1926 slouží jako veřejný městský park.

Englischer Garten (Mnichov, Německo)
Jak již samotný název napovídá, předlohou tomuto parku v největším bavorském městě byly proslulé udržované anglické zahrady. Jejich nádech chtěl do Mnichova již na konci 18. století přenést Sir Benjamin Thompson, který v roce 1789 park založil. Na jeho rozšíření a zvelebení se však v následujících letech nejvíce podepsal zahradní architekt Friedrich Ludwig von Sckell.

V současnosti je Englischer Garten, táhnoucí se od centra města až k jeho severovýchodní hranici o rozloze přes 370 hektarů, jedním z největších parků na celém světě. Napříč ní vede přibližně 80 kilometrů chodníků, vodní plochy a toky lemuje více než stovka mostů.

Toho, co všechno lze v Englischer Garten vidět a zažít, je opravdu velké množství. Za nejpozoruhodnější z architektonického hlediska lze označit altán Monopteros s výhledem na Mnichov, Čínskou věž či Rumfordhaus.

Z přírodního hlediska zase nadchnou rozsáhlé travnaté plochy, množství stromů či vodních ploch (na některých z nich jsou dokonce vytvořeny menší vodopády). V části nazvané Hirschau se nachází také přírodní amfiteátr a občas zde vidět dokonce pasoucí se ovce.

Na své si v parku přijdou dokonce i milovníci surfování. Na uměle vytvořené říčce Eisbach, která tudy protéká, se totiž nachází i místo s vlnami, které jsou k tomuto účelu hojně využívány.

Keukenhof (Lisse, Nizozemsko)
Keukenhof, známý také pod názvem Zahrada Evropy, je největším květinovým parkem nejen v Nizozemsku, ale na světě vůbec. S rozlohou, která pokrývá zhruba 32 hektarů, v Keunkenhofu každoročně vykvete kolem sedmi milionů rostlin, přičemž nejdominantnější zastoupení mají pochopitelně tulipány.

Kromě nich jsou zde však bohatě zastoupeny i narcisy, hyacinty nebo lilie, které mohou návštěvníci každoročně obdivovat od dubna do září, přičemž za nejlepší čas pro návštěvu se považuje květen, kdy je většina rostlin rozkvetlá a hýří barvami.

Upravené a kvetoucí barevné zástupy rostlin v obklopení zelenajících se trávníků si do někdejšího mysliveckého území panství Teylingen přichází každoročně prohlédnout více než milion lidí z celého světa.

Parkem, který architektonicky navrhl a zvelebil zahradní architekt Zocher v polovině 19. století, protéká i několik vodních kanálů a nalézt zde lze také zámecké sídlo se stejným názvem.

High Line (New York, USA) a Miyashita Park (Tokio, Japonsko)
Přestože obě uvedená města se mohou pyšnit mnohem většími a známějšími parky, specifikem High Line i Miyashita Parku je nejen jejich umístění přímo ve středu nejrušnějších lokací New Yorku a Tokia, ale i způsob, jakým do okolí zapadají – oba totiž představují visuté parky a takzvaný greenway , tedy pás zeleně uprostřed husté zástavby.

High Line, nacházející se na Manhattanu, je přes dva kilometry dlouhý park, který vznikl na místě bývalého kolejiště nadzemní dráhy z roku 1934. Ta přes půlstoletí sloužila zejména k přepravě produktů mezi lokálními továrnami.

Po ukončení jejího provozu se začaly objevovat první nápady na přebudování kolejiště na park. Ten byl následně otevírán postupně po etapách v letech 2009, 2011 a 2014. V současnosti zelený prostor bývalého kolejiště nad rušnými ulicemi Manhattanu tak představuje spojení krajinné architektury, urbánního designu a ekologie.

Rovněž lze popsat i tokijský Miyashita Park, jehož historie jako parku se datuje do roku 1930. Visutým parkem je již od svého vzniku, přičemž jediné, co se v souvislosti s ním měnilo, byl jeho vzhled při několika rekonstrukcích (tou poslední prošel v roce 2020 ) a přibývající zástavba v okolí.

Nachází se uprostřed rušné Šibuje, pravděpodobně nejvytíženější tokijské čtvrti, nabízí na ploše zhruba 1,3 hektaru možnost relaxu i sportovního vyžití. Najít zde lze nejen travnaté plochy, ale také lezeckou stěnu, volejbalové hřiště či skatepark. Pod úrovní parku, ale stále nad zemí, se nachází nákupní zóna, která vznikla při poslední rekonstrukci.

Arboretum Mlyňany (Slovensko)
Přestože na Slovensku nemáme obrovské či inovativní městské parky světové úrovně, iu nás se najdou příjemná a zajímavá místa, kde člověka obklopí zeleň z každé strany.

Tou nejlákavější lokací je v tomto případě pravděpodobně Arboretum Mlyňany nacházející se na území obcí Tesařské Mlyňany a Víska nad Žitavou.

Arboretum založil ještě na konci 19. století šlechtic Štefan Ambrózy-Migazzi, přičemž později v něm byla postavena i jeho dominanta – Ambrózyho zámeček s přilehlou charakteristickou věží.

V 50. letech minulého století byl park o celkové rozloze 67 hektarů prohlášen za chráněný areál, protože už tehdy šlo (a dodnes jde) o nejvýznamnější dendrologický prostor na Slovensku.

V parku, který je rozdělen do více sekcí, přičemž délka hlavní prohlídkové trasy má 4,5 kilometru, se dohromady nachází přes 2 300 druhů dřevin prakticky z celého světa. Na relativně krátké trase se tak návštěvník může pokochat kousky ze Středomoří, Ameriky, Afriky či Asie.

Nejnovější články

Similar articles

Subscribe to our newsletter

Instagram