Pražský hrad je nejvýznamnější a největší hradní komplex na světě, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky1. Jeho historie sahá až do 9. století, kdy byl založen knížetem Bořivojem z rodu Přemyslovců2. Od té doby prošel mnoha přestavbami a úpravami v různých slozích a dobách.
Historie
Pražský hrad byl od počátku sídlem českých knížat, později králů a také nejvyššího představitele církve, pražského biskupa. Na hradě byly založeny první kostely, kláštery a školy. Zde byly také uchovávány relikvie světců, zemských patronů a české korunovační klenoty.
V 14. století se Pražský hrad stal císařskou rezidencí za vlády Karla IV., který jej velkoryse přebudoval a posílil. Podle vzoru francouzských katedrál začal vyrůstat gotický chrám svatého Víta, který je dodnes dominantou hradu. Karel IV. také založil Nové Město Pražské a Karlovu univerzitu, čímž zvýšil význam a prestiž Prahy jako hlavního města říše.
Husitské války a následující období způsobily chátrání a opuštění hradu. Teprve v 16. století se králové z dynastie Jagellonců a Habsburků vrátili na hrad a začali jej přestavovat v renesančním slohu2. V té době byla založena Královská zahrada s letohrádkem, míčovnou a střelnicí. Nejvíce se na přestavbě hradu podílel císař Rudolf II., který zde shromáždil své bohaté umělecké a vědecké sbírky. Pro jejich uložení nechal postavit severní křídlo paláce s dnešním Španělským sálem.
V 17. a 18. století byl hrad opět poškozen a vyloupen během třicetileté války a dalších konfliktů. V té době byl hrad jen zřídka obýván panovníky, kteří sídlili v jiných rezidencích. Poslední velkou přestavbou hradu byla barokní úprava ve druhé polovině 18. století, která jej proměnila v reprezentační sídlo zámeckého typu. V té době však byla hlavním městem říše Vídeň a Praha ztratila svůj politický a kulturní význam.
V 19. a 20. století byl hrad svědkem mnoha událostí, které ovlivnily dějiny Čech a Československa. Zde byla vyhlášena samostatnost Československé republiky v roce 1918, zde byl zavražděn prezident Masaryk v roce 1935, zde byl zatčen prezident Beneš v roce 1939, zde byl zvolen prezident Gottwald v roce 1948, zde byl podepsán Pražský jarní manifest v roce 1968, zde byl zvolen prezident Havel v roce 1989 a zde byl rozpuštěn Československý federální parlament v roce 1992.
V roce 1929 byla dokončena výstavba katedrály svatého Víta, která trvala téměř 600 let. V roce 1962 byl Pražský hrad zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V roce 1990 byl zahájen rozsáhlý program obnovy a rekonstrukce hradu, který pokračuje dodnes.
Současnost
Pražský hrad je dnes nejen sídlem prezidenta České republiky, ale také místem konání mnoha státních a kulturních akcí. Na hradě se nachází také několik muzeí, galerií a expozic, které prezentují historii, umění a kulturu hradu a Česka. Mezi nejnavštěvovanější patří:
Katedrála svatého Víta – největší a nejvýznamnější chrám v Čechách, kde jsou pochováni čeští králové, císaři a světci, a kde jsou uloženy české korunovační klenoty.
Starý královský palác – nejstarší část královské rezidence, kde se nachází slavný Vladislavský sál, kde probíhaly korunovace, sněmy, bankety a turnaje.
Bazilika a klášter svatého Jiří – nejstarší dochovaná románská stavba na hradě, kde je dnes umístěna Národní galerie s expozicí starého českého umění.
Zlatá ulička – malebná ulička s malými domky, kde žili střelci, řemeslníci, alchymisté a spisovatelé, například Franz Kafka.
Rozhledna a zahrady – místa, odkud je nádherný výhled na Prahu a okolí, kde se nachází také renesanční a barokní stavby, jako je Belveder, Míčovna nebo Oranžérie.
Pražský hrad je otevřen pro veřejnost každý den, kromě 24. prosince. Návštěvníci si mohou vybrat z několika prohlídkových okruhů, které zahrnují různé památky a expozice. Na hradě se také konají pravidelné kulturní akce, jako jsou koncerty, výstavy, festivaly nebo slavnostní střídání stráže.